Apartmány LADA

Lázeňský komplex Aurora se nachází v klidném prostředí rozsáhlého parku na břehu rybníka Svět. Obzvláště v posledních letech zde proběhly dílčí rekonstrukce především pokojů, jídelen a balneo provozů, čímž tyto lázně dosahují dobrého evropského standardu. Součástí Lázní Aurora je společenský sál s kavárnou, restaurace, bary, obchody, 25-ti metrový bazén, fitness, sauna, tělocvična, solárium, kadeřnictví, kosmetika a pedikúra. Všechny tyto služby jsou přístupné veřejnosti. Minimální standard pokojů nabízí koupelnu, samostatné WC, satelitní TV, rádio a telefon s možností připojení na internet. V pokojích s vyšším standardem naleznete navíc příslušenství v mramorovém designu s vestavěným fénem, chladničkou a balkonem. K dispozici jsou i dvou- a třílůžková apartmá. Stejně jako Bertiny lázně nabízejí i Lázně Aurora možnost rekondičních a komplexních léčebných pobytů.

Lázně Aurora, s.r.o.
Lázeňská 1001
379 13 Třeboň
tel.: +420 384 750 111
tel.a.fax: +420 384 724 710, +420 384 724 711
e-mail:  Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
www.aurora.cz

Bertiny lázně se nacházejí v historickém centru města Třeboně, v těsné blízkosti městské památkové rezervace. Součástí Bertiných lázní je nově vybudovaný vodoléčebný komplex s víceúčelovým rehabilitačním bazénem s různými masážními efekty. Ubytovací prostory nabízejí dvoulůžkové i jednolůžkové pokoje vybavené sprchou, WC, televizí, rádiem, lednicí a telefonem s přímou volbou nebo apartmány s možností připojení faxu a vybavené navíc minibarem. V rámci rozšíření služeb zajišťují Bertiny lázně rovněž rekondiční a relaxační pobyty (3, 7 nebo 10 dnů), které jsou vhodné pro stavy únavy a snížené výkonnosti, zlepšení kondice, rekonvalescence či snížení nadváhy a také preventivní a léčebné pobyty pro manažery, zaměřené na revitalizaci nejen pohybového aparátu, ale i celého organismu.

Bertiny lázně s.r.o.
Tylova 1
379 15 Třeboň
tel.: +420 384 754 111
fax: +420 384 721 551
e-mail:  Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
www.berta.cz

39 km, 22 zastávek

Stezka tvoří okruh v lesnaté a rybničnaté krajině východně od Třeboně. Trasa je vedena po málo frekventovaných asfaltových silnicích III. třídy a z části po lesních cestách a hrázích rybníků. Stezka začíná na hrázi rybníka Svět a pokračuje po hrázi rybníka Opatovického. Dále vede trasa k rašeliništi Spálená Borkovna, kde se těží rašelina pro potřebu lázní. Odtud směřuje lesní cestou k myslivně Barbora, aby posléze přetnula Zlatou stoku a zamířila k hrázi mezi rybníky Nový a Starý Kanclíř a dále k obci Lutová (zde protíná spojku s dálkovou cyklotrasou Greenway Praha – Vídeň), Stříbrec a Stará Hlína. Cestou protíná tok Nové řeky, k níž jezdila rybařit Ema Destinnová, a míjí rybníky Vyšehrad a Starý a Nový Vdovec. Po Hrázi rybníka Vítek míří k největšímu rybníku Rožumberku a kolem Nové Hlíny se vrací směrem k Třeboni.

Historicko-naučná cyklistická stezka Pamětí Vitorazska je jedním z dílů volné trilogie vyprávění o historii života v česko-rakouském pohraničí (Pamětí Novohradska, Pamětí Slepičích hor, Pamětí Vitorazska). Názvem Vitorazsko je označováno území v oblasti povodí horní Lužnice. Je to pruh země táhnoucí se v šíři 6-10 km při česko-dolnorakouských hranicích (asi 110 km2).
Začátek i konec trasy je u zámku v Nových  Hradech.
Trasa měří 89 km v jednom směru, na turisty čeká celkem 29 zastávek.

Náročnost: Trasa vede většinou po zpevněných komunikacích s asfaltovým povrchem. Výjimkou jsou pouze krátké úseky lesních cest při výjezdu z části Českých Velenic nazývané Josefsko, v Suchdole nad Lužnicí, mezi zastávkami Tři Facky a Hrdlořezy a v okolí zastávky Blata. Všechny tyto cesty jsou však v dobrém stavu a jsou sjízdné pro trekkingová kola.

Čas pro prohlídku: Vzhledem k celkové délce okruhu lze stezku rozdělit na menší okruhy a jakkoli je mezi sebou v průběhu několika dnů kombinovat. Díky tomu, že jednotlivé informační panely nejsou číslovány, může být směr absolvování cyklotrasy libovolný.

zdroj: www.trebonsko.ochranaprirody.cz

6. května 2006 se veřejnosti poprvé v historii otevře zámeček ve Stráži nad Nežárkou, který v letech 1914 - 1930 vlastnila slavná česká operní pěvkyně Ema Destinová. Život legendární umělkyně světového věhlasu připomene v nově zrekonstruovaném interiéru expozice fotografií, dopisů, osobních předmětů a obrazů. Navíc mohou spatřit i kostýmy spjaté s řadou  jejích slavných operních  rolí. Podle slov nového majitele objektu Vítězslava Doubravy  by se výstava měla do budoucna postupně doplňovat o další památky po Destinnové, které četní sběratelé, především z okolí Stráže nad Nežárkou, ochotně nabízejí. Kromě toho si Národní muzeum spolu s londýnskou Nadací Emy Destinnové vytyčilo za cíl prozkoumat materiály v českých i světových archivech a muzeích a zřídit na zámku badatelské centrum zabývající se osobností této výjimečné umělkyně. 
Za zmínku stojí též historie samotného barokního zámku. Ten vznikl přestavbou středověkého hradu, z něhož se dodnes dochovala okrouhlá věž s břitem. Destinnové patřil od poloviny dvacátých let dvacátého století. Jezdila sem na prázdniny, strávila zde nucenou uměleckou pauzu i závěr života. Za války objekt obsadil wehrmacht, později pohraniční stráž.  Jeho krásu likvidovali sovětští vojáci i nezájem československého státu. Veškeré sbírky, zařízení a vybavení postupně zmizely. Do roku 1995, kdy byl v restituci navrácen  sourozencům Sirotkovým, kteří jej ihned nabídli k odprodeji, zde byl Ústav sociální péče. Současný majitel Vítězslav Doubrava jej odkoupil před čtyřmi lety, zrekonstruoval a rozhodl se ho zasvětit hudbě.  
Tam, kde býval armádní sklad, je nyní koncertní sál. Hudba časem zazní i na terasovitě upraveném nádvoří a v parku. Jak se zdá, dobrý duch  „božské Emy“ se vrací a zámek ve Stráži se tak opět stane kulturním skvostem nejen Třeboňska. 

Založen: 1562

Zámek na mapě

Zámek vznikl na místě původního panského sídla a gotického hrádku ze 14. stol. Areál byl rozšířen v r. 1456 a dále v letech 1479–82 a 1519–24. Po požáru v r. 1562 se objekt změnil na renesanční zámek. Dvoupatrová čtyřkřídlá budova má třípatrovou hranolovou věž. Nad vstupním portálem je mramorový rožmberský znak a malba od T. Třebochovského z r. 1608. Vnější nádvoří obklopují renesanční hospodářské a správní budovy.Většinu fasád zdobí sgrafita. Pár kroků od zámecké věže je barokní kašna z r. 1712, zakončená sloupkem s plastikou havrana klovajícího Turka. Připomíná vítězství Adolfa Schwarzenberka nad Turky u Rábu. O rozlehlosti zámku vypovídá počet místností, kterých je zhruba 120. V části je umístěn slavný třeboňský archiv, jeden z nejvýznamnějších u nás. 


 

Zdroj: Soukup a David

Založen: 1748

Zámek na mapě

Tato národní kulturní památka, stojí nedaleko Nežárky při JV. okraji rozsáhlého Jemčinského polesí. Již v r. 1384 se v těchto místech připomíná Nový dvůr, později – podle vrat u jezu v blízké řece – nazývaný Jemčina. Slavatové při něm kolem r. 1670 založili hřebčín, hrabě Prokop Vojtěch Černín tu dal v r. 1748 postavit barokní zámeček s kaplí podle projektu Dnešní pozdně barokní vzhled získal zámek ve 2. polovině 18. stol. Za 1. republiky sloužil zámek jako letní sídlo pro hosty majitelů, zčásti i k ubytování lesních zaměstnanců. Později jej převzala armáda, která sem umístila útvar raketového vojska. Po jejich odchodu v 90. letech došlo paradoxně k jeho devastaci. V roce 2002 zahájil nový majitel jeho celkovou rekonstrukci.

Zdroj: Soukup a David

Založen: 1515

Původní gotický kostel byl v letech 1574–76 rozšířen stavitelem Janem Vlachem. V roce 1776 přibyla barokní cibulová báň. V interiéru vyniká freska z r. 1568 od Tobiáše Else představující Viléma z Rožmberka s manželkami Kateřinou a Žofií. Původní zařízení se nedochovalo, stávající pochází z r. 1835. Před vybudováním Schwarzenberské hrobky byly v kostelíku uloženy ostatky příslušníků rodu Schwarzenberků. Kostel sv. Jiljí je výraznou dominantou třeboňského náměstí. 

V revolučním roce 1848 zde došlo k dosud neobjasněné krádeži, kdy v noci z 5. na 6. listopad odsud zmizelo nejen množství cenných bohoslužebných předmětů, ale i dva přetěžké zvony ze 17. stol. Vypráví se, že lupiči uprchli do Ameriky, tam se „pochlubili“ krajanovi a ten po návratu do vlasti přiměl Schwarzenberský úřad kopat v okolí kostela, tam měly být zvony prý zakopány. Všechna snaha ale byla marná, po zvonech jako by se slehla zem…

Zdroj: Soukup a David

Rozloha: 489 ha
Založen: V letech 1584–90 jej vybudoval proslulý rybníkář Jakub Krčín z Jelčan

Rybník v mapě

Jde o největší český rybník, a tak je také někdy nazýván „Jihočeským mořem“. Jeho hráz je dlouhá 2430 m, až 10 m vysoká a u paty 55 m široká. Šířka koruny je 11 m., porostlá 150 až 400 let starými duby. Rybník měl původně rozlohu asi 1060 ha, zaplavoval louky až na okraji Třeboně. Protože ale rybám se daří spíše v mělkých vodách, tak bylo rozhodnuto hladinu snížit.

Povodňové vody Lužnice odvádí důmyslná Nová řeka. Objem zadržované vody je přibliž­ ně 6,2 mil. m³. A o tom, že je hráz postavena opravdu důkladně, svědčí i důkaz z doby nedávné – při povodních v r. 2002 Rožmberk zachytil desetinásobek (asi 70–75 mil. m³) svého objemu, rozlil se na plochu 2300 ha, ale uchránil povodí Lužnice od větších škod. Těleso hráze vyvázlo bez poškození, zle poničen byl bezpečnostní přeliv mimo hráz. Dá se tedy mluvit spíše o přehradní nádrži než o rybníku. Kvůli čistotě vody v Lužnici se rybník nesmí hnojit, jeho úrodnost je proto nižší, a tak se zde loví zpravidla ve dvouletých cyklech.

Zdroj: Soukup a David

Rozloha: 201,3 ha
Vznik: Rybník z let 1571–73, je dílem Jakuba Krčína z Jelčan

Rybník v mapě

„Nevděk“, tak zněl původní název rybníka o výměře 380 ha. Ovšem po povodni v roce 1611 byl rozdělen na rybníky Opatovický a Svět. Rybník Svět se nachází na jižním okraji města Třeboně a jeho historie je vázána na samo město. Vznikl založením hráze v sousedství hradeb před branami města a stal se tak významnou součástí městského opevnění. Na místě stavby se předtím nacházelo celé Svinenské předměstí Třeboně, které bylo zlikvidováno. Objem nádrže činí 3325 tisíc m3. Při povodni v roce 2002 však dokázal zadržet 10 – 11 miliónů m3 vody. Na jeho břehu mimo jiné stojí též Schwarzenberská hrobka.

Polohu a velikost  rybníka Svět  určuje mohutná hráz, založená Jakubem Krčínem v roce 1574.  Po převážné části hráze rybníka (celková délka 1525 metrů) je vedena pěší cesta lemovaná vzrostlými duby, tak jako v minulosti.

Současnost rybníka Svět

V současnosti je rybník hojně využíván k rekreačním účelům.  Koupaliště, výlety na lodích a sportovní rybolov jsou neoddělitelnou součástí dnešního Světa.

Zdroj: Soukup a David